Ministři pózovali v Gatya

Obsah:

Ministři pózovali v Gatya
Ministři pózovali v Gatya
Anonim

Ministr je také člověk, dokonce si dokáže svléknout bundu a zaplavat si v bazénu se zaprášenými lidmi v plavkách a chromé koupací čepici. Sándor Pusztai, bývalý plavecký mistr lázní Gellért, léta fotografoval tamní koupající. Mezi nimi ministři, herečky, novináři. Jako Kúnót Klebelsberg, Frigyes Karinthy a jeho syn nebo dokonce Jenő Heltai.

Hrabě Kúno Klebelsberg (1875-1932) byl kulturní a vědecký politik
Hrabě Kúno Klebelsberg (1875-1932) byl kulturní a vědecký politik

V Mai Manó Ház, knihkupectví Domu maďarských fotografů, byla tento týden zahájena výstava Ministři v kalhotách. Překvapivé záběry pořídil plavecký mistr Sándor Pusztai. Fotomuzeolog Károly Kincses, kurátor výstavy, zahájil výstavu, kde pohovořil o vzniku neobvyklé sbírky fotografií i o tom, jak se k pokladu velikosti krabice od bot dostal. „…A najednou se otevřou dveře a někdo přijde s krabicí od bot pod paží. Dědečkovy obrázky, negativy, říká, a pak už zmíněný jedinec odsune to, s čím fabuluje, a poslušně nahlédne do krabice položené před ním. A smysl pro povinnost se v mžiku roztaje jako kostka ledu pod infračervenou lampou a místo něj nastoupí lovecký instinkt, on vypadá – vypadá, víc – víc – víc, úsměv na jeho tváři je stále širší a širší a on pocit, že jsou prázdniny. Něco takového se mu moc často nestává, ale bylo by to fajn. Protože co bylo v krabici? Viděl jsem malé dusičnanové negativy o rozměrech čtyři krát pět centimetrů, dobové kontaktní kopie z nich a tašky s roztřesenými, těžko čitelnými nápisy. A z těchto se skládal neobvyklý příběh.”

obraz
obraz

Spousta lidí byla zvědavá na nevšední příběh, čemuž se nedivíme, protože dosud neviděné fotografie byly zpřístupněny široké veřejnosti a my jsme jim propadli, jako bychom viděli výstavu nudistických snímků členů dnešní vlády. Ve 20. a 30. letech pracoval Pusztai jako instruktor plavání v lázních Gellért a v Széchenyi, takže dnešní instruktory plavání nepovažujte za upjatou vlaštovku, která celý den tráví u bazénu čtením starých bulvárních plátků, ale - jak Kincses řekl - on je nejdůležitější osobou ve vaně, byl tu někdo, kdo zajistil pohodlí a přítomnost koupajících se, usnadnil to, jeho postavení bylo obklopeno respektem. Mistr plavec Pusztai takto pracoval desítky let a poté z důvodů neobjasněných ani jeho rodinou vzal do ruky fotoaparát a svou práci doplnil pořizováním portrétů lázeňských hostů. Pusztai zvěčnil Frigyese Karinthyho, Jenőa Heltaie, Kuna Klebelsberga a ml. Miklós Horthy, Klári Tolnay a Gitta Alpár, abychom jmenovali jen několik ze stovek celebrit. Při pohledu na výstavu se vynořuje zvláštní průřez elitou mezi dvěma světovými válkami, který v historických knihách nenajdete. Politici, umělci a aristokraté, kteří byli v té době aktivní, byli v takových lidských situacích vidět jen zřídka. Jeho pouštníma očima a fotkami však ano, až do 17. června na zdi knihkupectví Mai Manó Ház.

Frigyes Karinthy (1887-1938)
Frigyes Karinthy (1887-1938)

Sándor Pusztai 1899 – 1978

1899. se narodil 30. listopadu v Nyíregyháze jménem Sándor Pelach jako první ze sedmi dětí rodiny. V mládí rád zpíval a svého času se zajímal o kariéru operního pěvce. Jeho otec z toho neměl radost, říkal, že nevychovává gentlemany! Protože jeho rodiče v té době pronajímali a provozovali různé lázně a pláže (Pünkösdfürdő, Csillaghegy), nakonec skončil na mistrovském plaveckém kurzu. Plavecký mistr se tehdy staral nejen o bezpečnost koupajících se v bazénech, ale také plavání vyučoval. Později, když jejich otec rodinu opustil, si všech sedm změnilo příjmení z Pelach na Pusztai. Za první světové války byl vojákem a poté opět pracoval v lázních. Ve 30. letech byl instruktorem plavání v Gellértových lázních, oblíbeném místě tehdejší společenské elity. S těmito celebritami se setkával téměř každý den a s většinou z nich mluvil. Jelikož jeho koníčkem bylo fotografování, měl možnost tyto lidi léta nepřetržitě fotografovat. Výsledkem bylo, že zde zůstalo více než 600 fotografických kontaktů velikosti známek as nimi spojených negativů 3 x 4,5 cm. Podle nápisů a věnování nalezených na obrázcích ve sbírce dal některé z těchto modelů také darem. Pravděpodobně jste viděli, že byste se těmito fotkami měli zabývat, a tak jste je shromáždili do alba. Poté tyto poklady přežily druhou světovou válku a revoluci v roce 1956 v několika krabicích. Neustále si prohlížel a organizoval svou sbírku. Druhou světovou válku strávil v Budapešti a pracoval, dokud mohl. Byl veselý, rodinu milující člověk a své bratry vzdělával. Kvůli neustálé péči o ně, válce a bohémskému způsobu života se pozdě vdala. Oženil se s o 14 let mladší dívkou, která také pracovala v lázních. Mému synovi, mému otci, bylo už 45 let, když se narodil. Ve stáří se z něj stal solidní, tichý muž, který rád pracoval na své zahradě v Benátských lázních a jezdil na lodičkách po jezeře. Při pohledu na tyto obrázky cítím, vím, co si musel myslet, co si mohl pamatovat ve svých osamělých a klidných chvílích a hodinách svého stáří. Zemřel v srdeční nemocnici v Balatonfüredu 15. února 1978, v den 34. narozenin svého jediného syna. Sbírka ležela nerušeně několik desetiletí, nejprve ve skříni mého otce a pak v mé, až najednou začalo být důležité ji ukázat ostatním. - popsal příběh vnuka Sándora Pusztaie, dědečka Enikő Pusztai.